Srpen 2011

čekající tropí copy

29. srpna 2011 v 23:07 | krabička |  VýtvarNičím
Neboť není podle mě vhodnější kratochvíle při čekání na rytíře než úprava vlasů. Jedině jejich pletení totiž nevyvolává zmatky. A já, popletená, stále u tabletu sním o nekonfliktním odstínu růžové a o vlasech, jejichž vzled ladí s každým počasím a náladou.

dopisy

19. srpna 2011 v 20:10 | krabička |  Básním
Dnešní a skoro veškerou
přijatou popsanou obálku
otvírám s velikou důvěrou
- a děkuju Spiklenci na dálku.





čtenáři knih

14. srpna 2011 v 22:28 | krabička |  VýtvarNičím
Existují čtenáři nápojových lístků, čtenáři titulků, čtenáři novin, čtenáři blogových příspěvků a všichni z nich mají něco do sebe. Tenhle obrázek je ale pro čtenáře řádků z pevných desek a vonících listů.


bráchovství

14. srpna 2011 v 12:35 | krabička |  Vyprávím
Mezi milionem věcí, který mě fascinují se tiše a spiklenecky nachází taky vztah dvou (a více) osob, kteří mají i přes všemožné spory a neshody společného mnohem víc než jen rodiče. Je to vztah mnoha nemalých citů, díky jejichž velikosti je pak možno vypěstovat si takovou možnou nenávist. Když má člověk ale štěstí, stává se boháčem. S kým jiným by člověk mohl hovořit tak zasvěceně o rodiných záležitostech, vzpomínat na kdejakou tetu a smát se stejným vtipům.


vybarvení čekající

13. srpna 2011 v 17:24 | krabička |  VýtvarNičím
Nedá si pokoj a nedá. Místo toho, aby si užívala venku krásného počasí, sedí u počítače - neřád jeden, a vyarvuje a vybarvuje...

Můj skicák je plný lidí, které jsem posadila na lavičku, o které vím, že patří na autobusovou zastávku. Tohle je jeden z prvních párů, kteří ochotně a už trochu unaveně čekají na svůj spoj.


Ovšem existuje spousta kreslených postav, které čekají i mimo zastávky a stanice, a i ti si zaslouží vybarvit. ..Ačkoliv si nejsem jistá, zda to téhle zmoklé osobě zrovna prospělo. Hlavní je úmysl a ten byl dobrý.

kontrola tkaniček

12. srpna 2011 v 20:32 | krabička |  VýtvarNičím
Však víte. To období, kdy si vzájemně kontrolují špičky bot a systém vázání tkaniček. Není to nic světoborného a prakticky by se to dalo označit za rychlokvašku, ale pocit těma barvama zachycený má pro mě určitou citovou hodnotu. Snad se bude líbit.


spiklencův vesmír

10. srpna 2011 v 18:48 | krabička |  VýtvarNičím
Nějak mě to tabletování chytlo. Prve bych představila upravenou ilustrovanou verzi nedávného básnění. A pak vyrobila dole k nahlédnutí obrázek pro Spiklence, inspirovaný skladbou Slzy od nadějných hudebníků, kteří si říkají Magnetikum.



zasněný malíř/malující snílek

9. srpna 2011 v 19:57 | krabička |  VýtvarNičím
a pokoj si nedá a do blba bude koukat i na obrázku a myslet si svoje...

kytarový rytíř

9. srpna 2011 v 13:17 | krabička |  VýtvarNičím
...tedy respektive jejich štítonoška. (v erbu dvě čtvrtiny trsátka a dvě čtvrtiny výřezu kytary...)

pocity předběhnutého

7. srpna 2011 v 23:40 | krabička |  Básním
Taky jednen z dávných nápadů, konečně v kostrbaté formě, kterou jí umí dát jen moje básnické střevo. To prosím, zažívám ve veřejné dopravě, na koncertech, v obchodech... Všude, kam mají přístup ti, kteří své lokty patřičně využívají.
Věnováno všem, kteří (stejně jako já) svoje lokty využívat neumějí.

moje lokty, koukni na ně
a povídám ti po stý:
vždyť to nejsou žádný zbraně
a proto nejsou ostrý

*dodatek ke dni 10. srpna: přidána ilustrace

mávání

1. srpna 2011 v 18:28 | krabička |  VýtvarNičím
Ne, že bych měla nejmenší ponětí proč dělám to, co dělám. Zjevně je třeba se s těma prapodivnýma činama a činostma smířit. Mávám tímto nad svou prapodivností rukou(,ve které byla náhodou tou dobou tužka od tabletu) a nechávám mávát kouzelnou hůlkou ty, kterým to právem náleží.