Červenec 2011

co spí

26. července 2011 v 13:09 | krabička |  Básním
Dlouho mi ležela tahle slova na srdci, a konečně jsem je poskládala za sebe v řádném (ikdyž ne ideálním) pořadí. Měla jsem v plánu sem ještě dopsat nevhodně dlouhý komentář o tom, jak moc se ty čtyři řádky kam a jakým způsobem vypálili a spoustu planých slov o jejich významu pro mě. Ale pak si moje krotící já vysvětlilo, že i s komentářem to budou pořád jenom ty čtyři řádky a čtenář si v nich stejně vždycky najde (pokud to bude hledající čtenář) to svoje. Tak, prosím, čtyři řádky:

Zdá se krásným znát - jak snila
a dozvídat se natrvalo
že v okamžiku probudila,
to co jí v krvi dávno spalo.

znuděná čarodějnice

25. července 2011 v 20:44 | krabička |  VýtvarNičím
Všude kolem šlehají čáry a následně jiskří zbytečky márů. Vzniklá světýlka se mi zamotávají do vlasů a myšlenek. A tak i já, nepraktickým způsobem okouzlená, sem trochu přeispěju trochou svojí vlastní oktaríny.

odnesl to papír...

16. července 2011 v 18:44 | krabička |  VýtvarNičím




Tak nějak sem dneska měla črtací náladu. Odnesla to spousta nevinnýho papíru...

zasněná osoba

múzní našeptávání kreslířovi

ještě malé kytarové múzátko

a moji osobní blázni :))

žiju a tak...

15. července 2011 v 16:10 | krabička |  Vidím
Já žiju. Teda víceméně a občas možná s obtíží, ale žiju. A dokonce tvořím. Z paměti jsem vydolovala návody na drhané náramky a nyní s bolestmi za krkem jsem hrdou nositelkou bavlnkových ozdob zápěstí. A kreslím. Především portréty přátel a jiných kolem se mihnutých lidí. Ty sem, promiňte čtenáři, neuveřejním. Ne že by snad z mých tahů byla jakkoli patrná jejich podoba. To totiž opravdu není. Ale jistota je jistota. Tak jsem Vám načárala jednu hudbovou náladu. Patří k první polovině alba Waking up od OneRepublic. Domyslelte si k ní pár zelenavých mihotavých světýlek a uvidíte vnitřek mojí hlavy.





já nevím

2. července 2011 v 23:05 | krabička |  Básním
on netuší,
že ona neví
vůbec nic.
jak moc je nejistá
a na místo z místa
kmitá, optimista
v domění
že něco změní
sotva pak
že rozbuší
tep její
jda blíž a vstříc
křídlům motýla
co z tváří do týla
a krve v tvářích
motýlům v břiše ustýlá
jen když obrys jeho spatří