jaro zas kytarou znova

8. května 2010 v 13:12 | krabička |  Vidím
Jak snadno se  jistý lidi dokážou dostat z jistý životní situace pouhou "zpovědí" jistému člověku,ke kterému cítí jistý svat oddanosti (já, deprese, přítel, důvěra ;))

A teď trochu od konkrétnosti, abych se v ní zas netopila. Po mnoha dnech krásného temného a životodárného deště, který přes svůj dobrý úmysl (má-li vůbec déšť či jiné počasí vůbec jaké úmysly) přinesl tolik mračen do myslí a tváří těch, kteří se kření a culí při každém pohledu na zasluněnou krajinu, zjevně došly dešťové mraky. Je tedy dobře, že se počasí v tuto chvíli chová tak, jak se těď chová. Tedy tady. A zde to jest tak, že slunečně. Dávajíc zeleni věčně optimistickou vůni, kterou alergici tolik milují. (Ach ta má šrouvobaná souvětí)

Barvy se, barvy ukazují a s vůní spolčují v srdcoškobrtavé poskoky uvnitř hrudi, které svou silou otřesů rozhoupávají hladinu našich vpomínek, která se okamžitě mění v bouři zapadlých obrazů, lístků z kina, ztracených trsátek, ošuntělých fotek a tak... :) Tak do sebe nechávám mlátit tou jarní silou a sama znásilňuju struny mojí Amelky (kytara ;)). Tak skvělej přítel, nemluví, nechá do sebe bušit neznělou a často razladěně neúplnou záplavu akordů a ona zní stejně tak krásně a povědomě...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aprílčanka Aprílčanka | Web | 9. května 2010 v 18:59 | Reagovat

gitary sú super... mám španielku a volá sa Jesse :)) Ale netreba sa úplne uniesť, môžu prasknúť struny... :-)

2 Stanííčček Stanííčček | E-mail | Web | 7. března 2012 v 4:07 | Reagovat

Souhlasím s tebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama