Zveršovaný pocit

16. listopadu 2009 v 20:33 | Krabička |  Básním
...jak je to ostatně vždy

Setmělou krajinou se šíří pach strachu
Vím, že chceš za jinou, mě necháš v tmě, v prachu
A zármutkem je mi, že přesto tě chápu
Tu, sama na zemi, v té samotě tápu

Jsem omezený člověk, nedokážu sem nic nenapsat, ale srozumitelné věty se mi ne a ne dostat mezi údery do klávesnice...tak aspoň prostá veršovaná a kraťounká momentalita mé nálady, která rozhodně neni smutná... :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama