O mém strachu

16. listopadu 2009 v 20:17 | Krabička |  Myslím
Tenhle text jsem napsala v smutku, zklamání a v mnoha dalších spojených a prolnutých citech. Z první části jsem pak napsala básničku. Každopádně nejdřív byl neveršonaný čistý text:

Žiju ve strachu, že když něco nedokážu pojmenovat, tak to neexistuje. Žiju v zármutku mých nesplněných slibů. Žiju v nepochopení, z nějž jsou utkána pletiva plotů, které od ná od sebe drží jako štěkajícího psa a nedosažitelné a nepoznané svobody zelenějších trav.
Bolí mě svaly kolem očí, jak musím pořád mhouřit oči v zamračeném a ustaraném výrazu. Bol mě srdce, jak ho neustále přepadá a hned zas opouští jeden a tentýž cit. Bolí mě duše, jak nedokáže poznat, zda chce vystoupit z pomyslného davu pyšných slabochů nebo si přiznat, že každá duše touží po této jedinečnosti a tudíž jsou pak vlastně všechny stejné...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama