Křižovatky

16. listopadu 2009 v 20:34 | Krabička |  Básním
Sedí ve svém vesmíru
v jeho středu, dole, u dna
přes děj věcí ve víru
cítí všednost - pustá nudná

Obklopena vzpomínkami
vizemi i současností
zde jsme každý vždycky sami
zde se časy duše zhostí

Zmítají a hází tebou
jak s hadrovou panenkou
zde, kde konce prstů zebou
z krytí prázdnou tajenkou

Tempo, které unavuje,
otravuje každou mysl
táhne čas, nezpomaluje
drží kurz, nežádá smysl

Osvobodit z melodie
času, bodů prostorů
veselá jak komedie
z bezduchých rozhovorů

Sedí tam, hlasitě mlčí
křičí, že sem nepatří
obklopena vytím vlčím
skřeky z úst, jež nespatří

Je na rozcestí svého všeho
křižovatce vyšších dálnic
bez přechodů z předešlého
směrem zpátky temno, dál nic

Sedí tam, na signál čeká
kudy kam a k jakým cílům
k obzoru jí pohled těká
sbírá k cestě nutnou sílu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama