Dnes unešena světlem

29. listopadu 2009 v 18:42 | krabička |  Myslím
Cestou z Butovic autobusem domů jsem za zdmi sluchátek v uších, které mě krásně a polopropustně straní reality, hleděla a hledala v zalesněnou krajinu. Nacházela jsem teplé a měkké paprsky podzimního slunce, které těmy správnými úhly obepínalo každý list a každou větev svou oranžovou jasností. Chvíli mě z toho až boleli oči, ale krása to byla dokonale nenahraditelná... Zasněná půlhodinka to byla, pak jsem musela vystoupit do chladu města a přitom se nenechat přejet autem, dojít domů a tam nad tou vší krásou přemýšlet... a později o ní napsat :)

Teď už ovšem omámena další krásou - krásou Měsíce, smířlivým úsměvem hladím pohledy mých hladově strakatých zdí a kmitám od jediných světelných bodů v mém okolí. Jedním je svítivá obrazovka notebooku a druhým Měsíc, který svým tvarem připomíná něco měkkého a lehko zničitelného, co právě někdo upustil na zem. To se ve své reakci zazářilo a upozornilo na svůj pád, který své stopy každou další nocí víc zacelí až skončí jako plně dofouknutý balónek, vržený opovržením až do nedosažitelna lidských rukou...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama